Fresnelova zóna
Těchto zón je více, ale nejdůležitější je pro nás 60 % z první Fresnelovy zóny. Výpočet je relativně jednoduchý. Poloměr kulové plochy (nejvyšší vzdálenost v metrech) mezi středem a krajem je 60 % × 17,3 × odmocnina (D/4f) kde D je vzdálenost v km, f je frekvence v GHz.
Zde je přehled již vypočítaných hodnot:
100 m : 1,8 m
200 m : 2,5 m
300 m : 3,1 m
500 m : 4,0 m
700 m : 4,7 m
1000 m : 5,6 m
1500m : 6,9 m
2000m : 8,0 m
3000 m : 9,8 m
4000 m : 11,3 m
Např. trasa dlouhá 1 km (maximální průměr Fresnelovy zóny je 5,6 m) má již po prvních 100 metrech průměr Fresnelovy zóny 3,4 m. Použijete-li anténu na tyči o délce 1,5 m nad střechu, pak nachází-li se ve vzdálenosti 100 m stejně vysoký dům, zasahuje už do Vaší Fresnelovy zóny.
Narušená Fresnelova zóna většinou nemá za následek příliš podstatné snížení úrovně signálu. Ale protože se pak „vzájemně ovlivňují odrazy“, snižuje se kvalita přenášeného datového toku (vyšší ztrátovost paketů, nižší dosažitelná rychlost). Proto by se mělo věnovat úsilí k tomu, aby bylo volných alespoň 60 % průměru Fresnelovy zóny. Většinou stačí umístit anténu výše.
Zdroj: www.ovanet.cz
Zdroj: internet.vprdeli.com